Nyní mám možnost si zalétat na křídle SOL Torck 2. Nějakou hodinku už na něm mám nalétáno, tak sem budu postupně psát své pocity a zážitky.
Co všechno přijde.
V úhledném mega balíčku přijde křídlo. Excelentně vyskládáno a vakuově zabaleno, přepásané kompresním popruhem. Jako příslušenství dostanete velký batoh, který pojme i kajak sedačku. Malé vlaječky, střední SOL rukáv, kšiltofka jsou krásné propriety pro děti. Pár záplat, nějaká ta rezervní šnůrka a velký manuál. Speed bar je krásná záležitost a určitě zajímavá. A na konci jsem vytáhl velký obr pytel na křídlo ze zajímavého látkového materiálu - není to zbytková výroba. Dárečků požehnaně moc, ale to už je obvyklé u většiny firem.Na speedu křídla jsou ve standardu brummel háky a druhý pár je v pytlíčku na váš speed.
Materiál.
Toto křídlo je vyrobeno z WTX 40. Což je stálé materiál se silikonovým zátěrem, ale s nižší gramáží 40-42,5g/m2. Šustí méně než nový Skytex, na první omak je mastnější - no prostě jiný zátěr. Z tohoto materiálu je horní i dolní potah. Takže váha křídla je cca 7 kg pro mé XLko. V náběžce jsem nenašel brčka, ale normálni výztuhy žeber jak je známe ze starších křídel. Tenké popruhy jsou snad už standardem u každého EN-D křídla, ale barevně rozlišený pravý a levý popruh u karáble se snad zdá jako maličkost. Při hledání něčeho v šnůrách je to dobré vodítko, kór když je člověk čelem ke křídlu. Zpracování křídla je na vysoké úrovni. K absolutní špičce jako je ADVANCE, GIN trošku něco chybí. Přesto toto zpracování je jedno z lepších co jsem kdy mohl vidět.
Na čem by se dalo zapracovat?! Pokud se v standardu uvádí ovládání přes C popruhy, pak by výrazně pomohlo nějaké to přizpůsobení popruhu k lepšímu ovládání. Ano, myslím koule álá Air Design popruh nebo něco na ten styl. Další malou nepohodlností je řidička. Ta je opatřena silným magnetem, který je všit do řidičky v pozici, která je nepříjemná pokud ruku provlíkáte řidičkou. Je přesně na horní hraně ruky v pozici ukazováčku (v místě nejvyššího tahu) a po delším létání to pěkně tlačí. Takže téměř vždy pozici kontroluji a obracím řidičku magnetem na malíkovou hranu. Řidička je s obrtlíkem, ale to už také je standardem. I tady by k posunu na pomyslnou špičku mezi výrobci stačilo nabídnout byť jako volitelné řidičky "s kolíkem", koulí, Acro řidičku nebo standardní.
Starty
Křídlo není nijak agresivní startovací mašina. Při silnějších podmínkách nevykopne pilota do vzduchu. Naopak příjemná zlatá střední cesta. Jako každé EN-D křídlo má tendenci po startu jít do předstřelu, ale díky pozvolně se zrychlujícímu se postavení křídla je mnohem snažší jeho přibrždění než jsem byl zvyklý u křídel AXIS.Podobné pocity jsem měl na Advance Sigmě 7. Tento styl startů je mi milejší, takže jsem si tuto fázi u Torcka oblíbil.
Výrazně jsem byl potěšen handlingem za Ačka, které je velice příjemné a křídlo reaguje za stažení A popruhu velmi rychle. Tato fáze je pocitově velmi hravá a příjemná a nabízí velmi rozmanité možnosti pro groundhandling.
Když už křídlo člověk dostane nad hlavu, tak začíná to první seznamování s vlastnostmi. V slabších podmínkách uklapávají ouška s mírnou tendencí křídla do rotace, vyklepávání oušek až třetinek je naprosto pohodové. Se silnějším větrem se tato vlastnost křídla zlepšuje. Přesto je nutné toto křídlo při startu řídit, nebo se do křídla trošku vahou položit-zatížit a tím toto eliminovat. Tato vlastnost je více či méně viditelná u většiny křídel této kategorie, takže nic překvapivého.
Po mnoha minutách groundhandlingu jsem ocenil velkou a přesnou zpětnou vazbu křídla. Nejvíce mě potěšilo, že při mírném přetažení na startu křídlo odpadává pozvolna a dá vědět. U některých 3 lajen jsem měl problém rozeznat a za včasu tomu křídlo povolit řidičky. Prostě jsem je posílal k zemi. Tato část je fakticky na tomto křídle velmi čitelná a dá se na ní velmi jednoduše reagovat. Takže jsem fakticky byl rád z této vlastnosti, protože toto jsem už miloval na AXIS Venus II.
Křídlo obecně nemá dynamické tendence k rotaci po upadnutí třetiny křídla, je velice čitelné, A pokud přemýšlím, tak nenacházím nic co by mě překvapilo a trápilo. Opětovně lze toto chování popsat jako velmi stadardní chování křídla. Proti silné konkurenci EN-D křídel Torck určitě v této kategorii uspěl bez ztráty kytiček a nelze mu nic vytknout. Opětovně zde budou hrát roli subjektivní pohledy a potřeby pilota než faktické neduhy konstrukce.
Řízení
Rozsah řízení se pohybujeve v cca 50 cm. U předchozích křídel jsem pravidelně řidičky zkracoval, zde nebylo nutné. Po minimálním zatažení je vidět změna na odtokové hraně. Křídlo hned od začátku jde s téměř minimálním opožděním za povelem z řidiček. Z přibývající délkou sílu v řízení se zvětšují a je velmi jednoduché poznat okamžik přetáhnutí křídla a hned v zápětí i měknutí. Na přetažení křídla není třeba být žádný silák, ale přesto je třeba vyvinout poměrně velkou snahu k tomuto přetažení. Osobně hodnotím řízení opětovně jako zlatou střední cestu. Při plynulém stahování řidiček křídlo postupně přechází do zatáčky a až po větším stažení přejde do zatáčky na uchu. Do zatáčky na uchu přejde snadno a klidně. Takže pohoda. Kdybych krátce mohl řízení shrnout, hravé, účinné, plynulé. Když jsem zkoušel Advance SIgmu 7 a posléze AXIS Vegu III, přál jsem si podobné řízení mít na EN-D a Torckovo řízení se k němu znatelně blíží.
Další částí je řízení za C popruh. Do dnes jsem to nijak aktivně nepoužíval kromě compe křídel. Největším důvodem bylo to, kdy stažení nebo síla pro stažení popruhu neodpovídala výslednému efektu. Na svahovačkách tuto vlastnost na Torcku již aktivně využívám k plochým zatáčkám o větším poloměru. Zatáčka je krásně plochá s minimem opadání a poloměr je na tolik velký/malý kdy už cítím-vidím efekt a jeho následnou využitelnost. Pokud tuto techniku budete zkoušet na svém křídle, pak pozor, stahování posledního C/D popruhu je výrazně kratší než u řidiček a je větší síla nutná ke změně. Při neadekvátním zásahu pak může dojí k deformaci vrchlíku a neočekávaným figurkám...
Jak sem již v kapitolce materiály napsal. Tomuto křídlu a pro jeho rozšíření řízení by zcela jistě slušely volitelné typy řidiček. Pro snažší ovládání křídla stahováním C popruhů by mu slušela nějaká ta pomůcka. A však i bez tohoto je řízení křídla překvapivě snadné a příjemné.
V letu
Nemám nijakou ambici zdvojovat informace o figurách, kterou jsou dostupné v testovacích protokolech, ani nemám potřebu lidi přesvědčovat o omylech testovacích pilotů. Takže jedinou mojí snahou je spíše popsat vlastnosti, které překvapily ať mile nebo nemile.
Rychlosti, klouzák, opadání. Při měření rychlosti křídla jsem dospěl u trimové rychlosti ke stabilnější 40km/h ve 2/3 zatížení. Toto odpovídá proklamované rychlosti 40-41km/h. Při pár zběžných testech speedu jsem sice nedospěl k papírové rychlosti, ale oscilování mezi 58-59km/h napovídá, že 60km/h není určitě nereálné. Tuto měření probíhali v aktivnějším vzduchu, takže nelze výsledky brát jako absolutně přesné.
Při prvním letu s velkým respektem ku štíhlosti křídla jsem se snažil křídlo moc nedusit na přistávání, abych ho nepřetáhl. Velmi překvapující byla ochota křídla "neustále" letět při poměrně zabržděném křídle, celkem čitelný feed back odchodu křídla za hlavu a hlavně v počátku vysoká ochota se regenerovat bez dynamických předstřelů. Něco takového jsem zbožňoval na Advance Sigmě 7 a na AXIS Venus II. Na konkurečním křídle AXIS Venus III jsem si toto experimentování odpouštěl nad hrankami, protože tady to odpadnutí i trochu za hlavu byl o dost dynamičtější, s výrazně kratším varováním a po uvolnění následoval téměř vždy dynamický předstřel.
Zatáčení křídla je subjektivně jiné než na AXIS, Advance či Gradient křídlech. Toto zatáčení se velmi těžko popisuje. Nejdříve se mírně otočí půlka křídla zatímco druhá má tendenci jakoby letět rovně, pak se však k otáčení připojí. V prvních okamžicích pocit z průběhu zatáčky nebyl úplně ideální, ale po pár hodinách lítání jsem si na to zvykl. Zatáčení křídla je obecně klidné, plynulé. Velmi ochotně reaguje na přenášení váhy. Řidičky lze použít téměř v celém rozsahu. V této části zkoušení mám pocit, že zcela jistě se bude lámat chleba, pokud toto křídlo bude zkoušeno lidmi výhradn létající konkurentní křídla. Pocit z prvotního momentu mmůže být dost překvapující, přesto jsem se snažil se zatáčením blbnout, ale nikdy jsem nespadl do něčeho nahodilého a fakticky se jedná o specifikum této značky. Podobně se choval i zkoušený SOL Tracer 2010, SOL Tracer Ellus 2.
Wing over na tomto křídle je velmi jednoduché navodit, ale průběh této acro figury je nutné dost korigovat. Při wing overech nad 45 stupňů je dost důležité být dovážen na vršek a vnější stranu včas přibrzdit. Takže pokud toto křídlo budete létat, pak určitě seznámení s touto figurkou bude chtít výšku a obecně dost pilotních zkušeností s řízením křídla. Pro ty co by přecházeli z EN-C kategorie bych doporučoval vyhledat SIVka a instruktora.
Klouzák, klouzák po tom teď každý šílí. Pokud jsem mohl opětovně zběžně porovnávat, pak klouzák je vyšší než o generaci starší křídla jako je AXIS Venus II a srovnatelný se současnými EN-D křídly jako je Gradient Avax XC3. Všude píší o vysoké efektivitě ve stoupání. V některých bublinkách a pár stoupácích jsem měl možnost ještě kroužit. Ve slabších podmínkách Torck stoupal velmi rychle, snadno se mi ovládal. Po ročním létání na AXIS Venusu III jsem s tímto křídlem po dlouhé době zažil, jak jednodušše a rychle je být nad všemi křídly. Pro získání dobrého pocitu jsem letěl bezprostředně za Venus II a za chvilku jsem byl v rovném letu za ním o 2m výše přestože jsem přilítával o dost níže a zopakoval jsem si to za AXIS Vegou III a opětovně jsem byl výše. Je sice pravda, že rukama jsem proti konkurenci křídlu trošku pomáhal, přesto efektivita ve stoupání je na dost dobré úrovni.
Závěrem
Přestože se jednalo o fakticky subjektivní porovnání, pak Torck 2 řadím mezi komplexně vybavená křídla. Papírově možná nevypadá jako úplná špička, ale opak je pravdou. Toto křídlo se mimořádně povedlo a proti svému předchůdci udělalo velký skok. Rozhodně bych ho řadil mezi špičku EN-D a těším se s nímna jaro. Protože po dlouhé době létání s Torckem 2 mi připomnělo pohodu a klid křídla AXIS Venus II, hravost Advance Sigmy II a spousty vlastností AXIS Vega III. Určitě mohu doporučit všem co chtějí vyzkoušet nějakou změnu a něco exotického.
Křídlo zapůjčil k testování : www.Wolf-Gear.com
Žádné komentáře:
Okomentovat